Diabetes mellitus II typ je chronické metabolické onemocnění, jehož incidence u nás i celosvětově stoupá. Jde o nejčastější formu diabetu v České republice, s nejvyšším výskytem ve věku nad 40 let. V posledních letech bývá stále častěji diagnostikován i u dospívajících a dětí. Podstatou je většinou relativní nedostatek inzulinu v těle. Na jeho vzniku se podílejí vlivy genetické a exogenní, to je např. malá fyzická aktivita, dlouhodobý stres, nadváha, obesita a další. Diabetes mellitus je řazen mezi civilizační choroby, první zmínky o něm však pocházejí z Číny a Japonska již ze 3. století př. n. l.
Základním léčebným prostředkem v terapii diabetu je dieta. Její dodržování je základním stavebním kamenem řádné terapie, předcházení komplikací diabetu a prodloužení života diabetika až k předpokládané délce dožití bez diabetu.
Jedny z prvních zmínek o terapii diabetu dietou jsou z roku 1797 z Anglie, jde o dietu složenou převážně z masa. V 19. století byly do diety zařazeny postní dny a společně s ní doporučována i tělesná práce. Až na přelomu 19. a 20. století světový diabetolog Dr. Joslin doporučil dietu, která se přibližovala stravě zdravých lidí, měla nízkou energetickou hodnotu a obsah 100g bílkovin, 100g tuků a 200g sacharidů. Rozvoj vědy a z něj plynoucí prohloubení znalostí o metabolických změnách při této chorobě a patogenezi diabetických komplikací se jasně odráží i v názorech na diabetickou dietu.
Současná doporučení pro dietu pacientů s DM II typu jsou deklarovaná Českou diabetologickou společností. Jejich cílem je dobrá dlouhodobá kompenzace diabetu bez větších výkyvů glykemií, optimalizace sérových lipidů, optimalizace tělesné hmotnosti,snížení inzulinové resistence a snížení rizika akutních i pozdních komplikací diabetu.
Dieta diabetika II typu je individualizovaná podle věku, pohlaví, jeho životní aktivity a dalších chorob, kterými trpí. Vzhledem k tomu, že přes 80% těchto nemocných je zároveň obesních a těsný vztah mezi diabetem II typu a obesitou je dobře znám, jde většinou i o dietu zároveň redukční. V současné době se edukací pacientů stran diabetické diety zabývají i edukační týmy, složené nejen z lékařů diabetologů, ale i diabetologických edukačních sester, psychologů a dalších specialistů.
Nutriční doporučení pro diabetiky mají několik stejných hlavních zásad:
Energetický příjem – by měl být takový, aby odpovídal energetickému výdeji nebo nižší, protože má vést k dosažení nebo udržení optimální tělesné hmotnosti / výjimkou jsou gravidní diabetičky/.
Sacharidy jsou omezovány procentuelně z celkového energetického příjmu na 50 až 60%, je doporučována vyšší spotřeba potravin obsahujících složené sacharidy a vlákninu, omezování potravin s obsahem mono a disacharidů.
Celkový příjem tuků by neměl přesáhnout 30% z celkového energetického příjmu s důrazem na snížení příjmu tuků živočišných ve prospěch příjmu tuků rostlinných /náhrada tuků nasycených nenasycenými/
Příjem bílkovin by se neměl, pokud jde o diabetika bez komplikací, lišit od doporučených hodnot u zdravých jedinců, to je asi 1 g na 1 kg tělesné hmotnosti
Doporučovaný příjem sodíku, minerálů a vitamínů odpovídá racionální stravě
Tekutiny v dostatečném množství s upozorněním na nutnost omezení alkoholu nejen pro jeho vysokou energetickou hodnotu, ale i možné komplikace při současné terapii perorálními antidiabetiky a inzulinem.
Běžně se používají v edukacích pacientů diabetiků všech typů takzvané rámcové doporučené jídelní lístky. Jsou vytvořeny pro diety 150 až 325 g sacharidů a odpovídají výše uvedeným dietním opatřením. Konkrétní dietní doporučení pak vycházejí z nich. Pro snadnější výpočet regulovaného příjmu sacharidů se užívá znalost tzv. výměnných jednotek sacharidů. Jedna jednotka je takové množství potraviny, které obsahuje 10 / 12/ g sacharidů. Nutno však přihlédnout k různému glykemickému indexu potravin. S výhodou se užívá i modelu rozděleného talíře a edukačních map.
U většiny pacientů po zjištění diagnosy diabetu mellitus II typu jde o značné změny jídelních a pohybových návyků. Proto k trvalejšímu úspěchu v jejich terapii je nutná dlouhodobá spolupráce, opakované edukace a psychická podpora nejen z řad zdravotníků ale i pacientovy rodiny a okolí.
Kurfürst Helena